Zámek Vranov nad Dyjí

Národní park Podyjí

Kaňonovitému údolí řeky Dyje se na české straně hranic dostalo ochrany v roce 1978, kdy zde byla vyhlášena chráněná krajinná oblast. Část oblasti, která ležela v hraničním pásmu, nebyla před revolucí v roce 1989 veřejnosti přístupná. V roce 2000 bylo celé území mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí překlasifikováno do kategorie národní park. Za přispění Rakouska byl vytvořen bilaterální národní park Podyjí/Thayatal, rozkládající se přibližně na ploše 76,3 km2. Jedná se o mimořádně hodnotné území jak z botanického, tak i ze zoologického hlediska.

Botanická jedinečnost místních lokalit je zapříčiněna rozdílnou expozicí svahů a značnou výškovou členitostí území. Díky tomu se zde střetávají teplomilné druhy rostlin s chladnomilnými a stínomilnými. Převážná část území národního parku je pokryta světlými listnatými lesy, především doubravami a dubohabřinami Na několika místech je přirozená vegetace nahrazena kulturními porosty borovice, modřínu či akátu.

V oblasti Braitavy se setkáváme s původními podhorskými bučinami s jedlí a tisem. Přibližně na 9 % rozlohy národního parku se nacházejí louky, pastviny a orná půda. Cenné nelesní biotopy, vzniklé díky lidské činnosti, představují plochy vřesovišť (např. Kraví hora, Havranické vřesoviště), na nichž je možné pozorovat kriticky ohrožený druh hmyzu, kudlanku nábožnou. Vedle vřesu obecného zde dominuje také kručinka chlupatá. V teplejší jihovýchodní části parku roste například kalina tušalaj, lýkovec vonný či růže bedrníkolistá. Na skalních svazích na bazickém podloží je možné najít i třemdavu bílou. Ze vzácnějších druhů dřevin je pro Podyjí typická višeň mahalebka, dřín obecný, skalník celokrajný a jalovec obecný. Klokoč zpeřený či javor klen jsou charakteristickými dřevinami inverzních poloh.

Kvetoucí dřín
Koniklec velkokvětý
Růže bedrníkolistá
Třemdava bílá

Ze zvláště chráněných druhů rostlin se v Podyjí vyskytuje například: kýchavice černá, měsíčnice vytrvalá, brambořík nachový, divizna nádherná, kosatec dvoubarvý a mnoho druhů orchidejí. Zatímco na jižních svazích se vyskytují společenstva skalních stepí (koniklec velkokvětý, česnek žlutý, kavyl vláskovitý, mochna písečná, tařice skalní), na vlhčích, stinných a chladnějších místech severních svahů jsou zastoupeny druhy jako dymnivka plná, jaterník podléška, lilie zlatohlavá a brambořík nachový.

Kudlanka nábožná

Ze vzácnějších druhů hmyzu, které se vyskytují v NP Podyjí, zmíníme např. pakudlanku jižní, pestrokřídlece podražcového, otakárka ovocného i fenyklového, jasoně dymnivkového, nosorožíka kapucínka, roháče obecného či tesaříka obrovského.

Ještěrka zelená

Složení rybích společenstev v NP Podyjí je dnes ovlivněno umělým zarybňováním (pstruzi, lipan, siven). Z obojživelníků je v lesích podél Dyje velmi hojný mlok skvrnitý. Na mnoha výslunných místech se můžete setkat s naší největší ještěrkou – ještěrkou zelenou. Samečci tohoto druhu jsou nápadní modře zbarveným hrdlem. Co se týče plazů, vyskytuje se v Podyjí i další kriticky ohrožený druh - užovka stromová. Zachovalost místních lesů dokládá hnízdění čápa černého, který je i symbolem Národního parku. Pravidelné hnízdění v tomto území je pozorováno i u dudka chocholatého, ledňáčka říčního, lelka lesního či bramborníčka černohlavého. V NP Podyjí je možné pozorovat všechny naše druhy lejsků. Ve světlých lesích je hojným druhem žluva hajní. Ze savců stojí za zmínku plch velký a plšík lískový či myšice malooká.

Penzion Helena
Cena od: 470 Kč os./noc
Penzion U Hrádku
Cena od: 650 Kč os./noc
Přidat hotel 
Víte že…

Víte, že Český kras nedaleko Berouna ukrývá Koněpruské jeskyně, v nichž se za Jiřího z Poděbrad padělaly peníze? Podzemní prostory prosluly také kosterními nálezy pravěké ženy.